Nejčastější důvody k nepodpoření návrhů projektů v páté veřejné soutěži programu ÉTA se z větší části shodují s těmi, které byly příčinou neúspěchu ve všech předcházejících soutěžích. Zkušenost z hodnocení však některé důvody dovolují precizovat, a to takto:
- NÁVRH PROJEKTU BYL INOVATIVNÍ I ORIGINÁLNÍ, OVŠEM BEZ AKTIVIT APLIKOVANÉHO VÝZKUMU. Řada návrhů projektů, která nebyla doporučena k podpoře, vykazovala inovativnost a originální nápad, ovšem bez svébytných aktivit výzkumu a vývoje, které by zamýšlené inovaci předcházely či doplňovaly. TA ČR však není oprávněna v programu ÉTA podpořit inovace bez aktivit aplikovaného výzkumu.
Velká část návrhů projektů nebyla doporučena k podpoře proto, že ve způsobu jeho řešení nebyly prokázány aktivity aplikovaného výzkumu. Tyto návrhy projektů často byly inovativní, originální či potřebné, ovšem bez aktivit aplikovaného výzkumu by byly vhodné k podpoře z jiných dotačních titulů (např. některý z Operačních programů). Případně měly posílit výzkumnou složku svých inovativních myšlenek, mnohdy pro společnost záslužných. Žadatelé pak velmi detailně popisovali na více místech samotnou potřebnost projektu a změnu, kterou může řešení projektu přinést, a to na úkor popisu aktivit samotného aplikovaného výzkumu. I když mohly být aktivity aplikovaného výzkumu implicitně obsaženy, bez jejich alespoň základního popisu v rámci projektového návrhu, včetně například popisu konkrétních plánovaných metod a postupů výzkumu, není možné návrh projektu považovat za návrh projektu výzkumu a vývoje. Tento druh projektů implicitně poukazoval na nedostatek jiných nástrojů podpory pro inovativní nápady zaměřené na zvyšování kvality života či rozvoj společnosti, přičemž se jeví, že nejblíže stál program ÉTA. Ten však může podpořit jen ty aktivity, které jsou založené na výzkumných otázkách a metodách. Projekty, u nichž je jedinou motivací k účasti v soutěži programu ÉTA sehnání subvence, bez ambice zapojit se do uskutečňování výzkumné mise programu, v něm obyčejně nenalezly správného partnera.
- NÁVRH PROJEKTU NEOBSAHOVAL DOSTATEK INFORMACÍ O APLIKOVATELNOSTI A APLIKACI VÝSTUPŮ/VÝSLEDKŮ V PRAXI. Popis plánovaných výstupů/výsledků projektu ani další části návrhu projektu (zejm. části metodologie a uplatnění výstupů/výsledků) neobsahovaly informace o tom, jaký potenciál uplatnění mají a jakým způsobem plánují žadatelé výstupy/výsledky používat v praxi. Tento aspekt se často prolínal se zařazením aktivit projektu většinově mezi aktivity základního výzkumu.
Velmi často bývá potenciál uplatnění v praxi zaměňován za potřebnost projektu anebo konkrétního výstupu/výsledku. Samotná potřebnost řešení projektu nemůže být považována za doložení uplatnitelnosti. Doložení uplatnitelnosti samotným žadatelem či aplikačním garantem v případě, že výstup/výsledek má doloženo či popsáno výrazně širší uplatnění v praxi je rovněž nedostatečné, pokud žadatel neuvedl žádný plán či záměr vedoucí k širšímu uplatnění (např. příprava nových výukových metod s potenciálem využití všemi vzdělávacími institucemi daného typu, ale plánovaně využité výhradně příjemcem či aplikačním garantem, kterým je pouze jedna z daných vzdělávacích institucí). Často v celém projektu chybí informace jaké mají žadatelé plány po dosažení daného výstupu/výsledku související s naplněním cíle či cílů celého projektu (např. kniha či článek musí být jednoznačně doplněny informací, jakým způsobem žadatelé budou s daným výstupem pracovat pro dosažení cíle projektu; uvedení cílové skupiny bez informace jak žadatelé budou s cílovou skupinou tohoto druhu výstupů/výsledků pracovat je rovněž nedostačující). Je třeba si uvědomit, že plánované výstupy/výsledky by měly být jedním z prostředků naplnění cíle/cílů projektu – často dochází k situaci, kdy plánovaný výstup/výsledek (typicky se jedná právě o články, knihy, workshopy či výstavy) je v kontextu projektu vhodný, ale není zřejmé jakým způsobem bude využíván jakožto nástroj pro naplnění plánovaného cíle. Je nutné si uvědomit, že okamžikem dosažení stěžejních výstupů projekt nekončí, ale zpravidla začíná. Začíná fáze uplatňování dosažených výstupů v praxi, a tento záměr by měl být zřejmý z návrhu projektu. V návrhu projektu je tedy nutné uvést, jakým způsobem budou výsledky výzkumné činnosti transferovány z vědecké sféry do sféry aplikační a následně využívány v praxi.
- PROJEKT NEPROKAZOVAL VÝZKUMNOU NEJISTOTU. Návrh projektu neprokazoval základní kámen pro projekt výzkumu – totiž výzkumnou nejistotu. Nemohl tak být klasifikován jako projekt aplikovaného výzkumu, a tedy ani podpořen z programů TA ČR.
Častým důvodem nepodpoření – stejně jako v předcházejících soutěžích – byla skutečnost, že návrh projektu neprokazoval výzkumnou nejistotu, a tedy nemohl být klasifikován jako projekt aplikovaného výzkumu dle Frascati manuálu. Tím ani nenáležel do portfolia projektů, které mohou být z programů TA ČR podpořeny. Z některých návrhů projektů bylo patrné, že zaměňují výzkumnou nejistotu za rizika projektu. Zatímco prvé je nutnou součástí aplikovaného výzkumu, prokazující, že se nejedná o rutinní, byť sofistikovanou službu nebo analýzu, a že tedy není možné s jistotou říci, že vytyčených cílů bude v určitém čase a za určitých finančních nákladů dosaženo; u druhého je nutné ozřejmit, zda jsou zejm. organizačně-technická úskalí realizačnímu týmu zřejmá a zda je tým připraven na ně adekvátně reagovat. Jinými slovy to znamená, že ten návrh projektu, který dokládal neexistenci výzkumné nejistoty, se fakticky doznával k tomu, že se nejedná o výzkum. Dosažení výsledků všech činností totiž bylo deklarováno jako dopředu jasné a jisté (často pouhá měření, sběr informací či dat a jejich analýza).
- NÁVRH PROJEKTU NEOBSAHOVAL SPOČÍVAJÍCÍ SPOLEČENSKO-HUMANITNÍ ČI UMĚLECKÝ VÝZKUM V JÁDRU PROJEKTU: Návrh projektu sice prokázal výzkumnou nejistotu, ovšem ta nespočívala ve společensko-humanitní či umělecké výzkumné otázce, na kterou se program ÉTA zaměřuje, ale v oblasti ležící mimo obory SHUV. Program ÉTA však míří primárně na podporu výzkumu společensko-humanitního a uměleckého, byť interdisciplinárního.
Program ÉTA je zaměřen na podporu inovačního potenciálu oborů klasifikovaných jako SHUV, což některé návrhy projektů přehlížely. I když jsou metody některých SHUV oborů silně spjaté s technickou nebo přírodovědnou částí (design, archeologie, média, audiovize aj.), v některých projektech byla častou příčinou neúspěchu skutečnost, že společensko-humanitní či umělecký fundament projektu byl marginální. Netvořil jádro výzkumné otázky. Za projekt aplikovaného výzkumu společenských, humanitních nebo uměleckých věd je možné považovat takový projekt, který prokáže výše zmíněnou výzkumnou nejistotu právě ve společensko-humanitní či umělecké otázce. Řada projektů sice prokazovala výzkumnou nejistotu dle smyslu uvedeném ve Frascati manuálu, ale tato se týkala jiné, než SHUV části projektu – typicky např. v softwarovém řešení, fyzikálních výpočtech, v lékařských otázkách nebo přírodovědných analýzách. Projekt ryze technického charakteru, byť by byl k užitku SHUV oborům, není možné bez společensko-humanitního či uměleckého založení podpořit z programu ÉTA. Často byla vydávána SHUV složka za provedení dotazníku, analýzu literatury či statistických dat. To však byly rutinní činnosti, bez kterých by se podstata řešení jinak technického či přírodovědného projektu mohla obejít. Tudíž se ani nejednalo o projekt vhodný do soutěže programu ÉTA. Interdisciplinární propojení je vítané, ba dokonce podmínkou programu ÉTA, ale v jádru řešení projektu musí stát společensko-humanitní či umělecké východiska, výzkumné otázky, expertízy, metody a cíle.
- NAMÍSTO NÁVRHU PROJEKTU APLIKOVANÉHO VÝZKUMU SE SPÍŠE JEDNALO O PROJEKT ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU. Návrh projektu neobjasňoval, v čem spatřuje princip projektu aplikovaného, tedy orientovaného na praktické řešení nebo cíl. Tyto návrhy projektů často směřovaly k objevení určitého poznatku či pokrytí slepého místa patřičnou informací, se kterou však již dál nepracovaly ve smyslu jejich praktického využití a řešení problému. Tento aspekt se často prolínal s absencí dostatku informací o aplikovatelnosti a aplikaci výstupů/výsledků v praxi (viz výše). Podpora projektů základního výzkumu však nespadá do kompetence TA ČR.
Ne příliš ojedinělá “chybovost” se vyskytovala i v oblasti celkové koncepce návrhu projektu, která nevedla k pozitivní změně definovaného problému, ale “pouze” k rozšíření znalosti o problematice, nezřídka končící jen akademickými publikačními výstupy. Takový návrh projektu spíše odpovídal podstatě tzv. základního výzkumu, který z prostředků TA ČR nelze podpořit. (V žádném případě není chybou, když projekt přinese nové poznatky, naopak. Chybou je, když nejsou nové poznatky využity pro praktické řešení.) K podpoře nemohly být doporučeny ani ty návrhy projektů, které jen velmi vágně objasňovaly způsob a míru spolupráce s aplikačním partnerem. Relativně velká část nedoporučených návrhů projektů se zabývala potřebným a zajímavým tématem, mnohdy i s vidinou jasné pozitivní společenské změny. Nicméně tyto návrhy projektu zůstaly stát před branami aplikovaného výzkumu, neboť neobjasňovaly, jakým způsobem mají být výstupy uplatněny pro dosahování praktických změn. Také nebylo jasné, jak bude s těmito výstupy zacházeno po ukončení financování projektu, tedy v období, kdy řešení v projektu definované výzvy a příležitosti často teprve začíná.
- VÁGNÍ METODOLOGIE A NEMOŽNOST POSOUDIT NÁKLADNOST AKTIVIT. Metodologie projektu byla natolik vágní, že nebylo možné posoudit, zda se jedná o výzkumný projekt nebo pouhou rutinní činnost (byť sofistikovanou).
V návrhu projektu byly nedostatečně popsány výzkumné postupy a metody. To znesnadnilo možnost klasifikovat návrh projektu jako výzkumný a nadto nebylo možné posoudit, zda požadovaná veřejná podpora odpovídá pracnosti výzkumných aktivit. Mnohdy byl poměrně detailně popsán postup řešení ve smyslu projektového řízení, ale popis použitých výzkumných metod se omezil na pouhá strohá konstatování např. typu “budou využity metody participativního výzkumu”. V některých případech pak popis naopak obsahoval detailnější popis použitých metod mimo SHUV (často z oblasti přírodovědné či technické), což jen dále zdůraznilo absenci SHUV v jádru řešení projektu aplikovaného výzkumu. Současně absence informací o použitých metodách (např. alespoň formou semikvantifikace) znemožňuje posouzení adekvátnosti navrženého rozpočtu. Návrh projektu bez jasné metodologie a objasněné pracnosti má ve veřejných soutěžích TA ČR velký handicap.
Technologická agentura ČR si je vědoma toho, že uchopení principů průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje a inovací ve společensko-humanitních a uměleckých oborech je stále nejednotné, a to napříč uchazeči o podporu i expertkami a experty z řad oponentů a zpravodajů. Obecně panují nejasnosti pojmu výzkumné nejistoty ve výzkumu založeném na SHUV, i v tom, které aktivity lze považovat za výzkumné a za jakých okolností se návrh projektu stává aplikovaným a inovativním – a zda je tedy možné konstatovat, že se jedná o projekt aplikovaného výzkumu vhodný do soutěže programu ÉTA. S poznatky, které TA ČR v rámci implementace programu ÉTA v této oblasti učinila, bude nadále pracovat. Započatá diskuse bude probíhat i nadále a podpora SHUV výzkumu bude pokračovat a rozvíjet se v navazujících programech TA ČR i v budoucnu.