Smysluplná podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků v regionech, zaměstnávání zdravotně i jinak znevýhodněné občanů a přínos legislativy k celospolečenské shodě na definici sociálního podniku a jeho cílů, příležitosti, které sociální inovace dávají regionům. Tato témata byla předmětem jednání na zlínském kulatém stolu za účasti zástupců kraje a odborníků z oblasti výzkumu a inovací.
Řešení problematických oblastí sociálního podnikání ve Zlínském kraji bylo hlavním tématem pro kulatý stůl, u kterého se na konci září sešli představitelé kraje a statutárního města Zlína, ředitelé organizací, které poskytují sociální služby v regionu a ředitelé místních společensky odpovědných firem a sociálních podniků. Kulatý stůl se uskutečnil pod záštitou hejtmana Zlínského kraje pana Radima Holiše.
Cílem setkání bylo definovat potřeby regionu v oblasti podpory sociálních inovací a sociálního podnikání a pojmenovat problematické články. Účastníci společně diskutovali o tom, jaký je aktuální stav sociálního podnikání v kraji a jaké jsou předpoklady pro vznik, udržení a rozvoj sociálního podniku. K tématu přispěli s příklady dobré regionální praxe v sociální oblasti zástupci Pardubického kraje. Zdůraznili, že pro úspěšné sociální podnikání je zásadní spolupráce tripartity na krajské úrovni, a především inspirace v dobré praxi ze zahraniční.
Pro rozvoj sociální ekonomiky a sociálních podniků je klíčová komunikace všech relevantních partnerů, z nichž mohou vzejít potenciální lídři a manažeři, případně zaměstnanci sociálních podniků. Do této spolupráce mohou být zapojeny školy, organizace, které poskytují sociální služby, úřady práce, rozvojové agentury a samotné sociální podniky i společensky odpovědné korporace. Jejich spolupráce ale musí být dobrovolná a na principu win-win. Účastníci se shodli na tom, že zásadní roli zde sehrává koordinační článek. Tím by měl být Zlínský kraj, respektive Krajský úřad Zlínského kraje a jeho struktury. Krajský úřad může podpořit komunikaci mezi aktéry v oblasti sociálního podnikání (sociální podniky, Úřad práce, municipality, podpůrné organizace – CzechInvest, Technologické inovační centrum,Technologická agentura ČR, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, MPSV a další).
Finanční podpora musí být spojena se vzděláváním a následnou praktickou pomocí. Významnou roli hrají také obce a města. Ty mohou tvořit poptávku po službách, i když budou čelit problémům s rizikem a odpovědností za zadávání kvalitativních kritérií u veřejných zakázek. Důležitá je i věcná podpora, která může být formální i neformální. Neformální podpora, jako například nabídka výhodných nájmů nevyužitých prostor, je v praxi často účinnější, než usnesení zastupitelstva.
