S určením návratnosti investic do výzkumu a inovací se potýkají nejen jednotliví investoři, resp. firmy, ale jedná se také o velké téma návratnosti celkových veřejných investic do výzkumu a inovací. Právě na úrovni celkových veřejných investic do výzkumu a inovací se pak jedná spíše
o studie s odhady s různou mírou spolehlivosti. Tyto studie jsou často založeny například na porovnání ekonomických ukazatelů skupin s podporou
a bez podpory na úrovni jednotlivých nástrojů podpory (tzv. kontrafaktuální analýzy). S trochu jiným přístupem přichází Jones and Summers (2021), kteří se zamýšlí nad návratností celkových investic do výzkumu a inovací v dané ekonomice na základě úvahy co by nastalo, pokud by investice do výzkumu a inovací vypadly zcela. Argument, ze kterého vychází je velmi jednoduchý: Co vede ke změně materiálních podmínek k životu (ekonomický růst) v dlouhodobém období? Úvaha je založena na následujících předpokladech (které samozřejmě rovněž neplatí 100%):
Z dlouhodobého hlediska ale vlastně dává smysl, že růst HDP na hlavu je hnán především technologickou změnou. Jednoduchost tohotomodelu tedy spočívá v tom, že když nejsou investice do výzkumu a inovací, není růst. Přepočítáno na ekonomiku České republiky to vypadá následovně: průměrný růst HDP/cap byl v letech 2010-2019 2,14 %, výdaje na VaV 1,77 % a obecná úroková míra (jak ekonomové hodnotí koruny v čase) může být
přibližně 5 %.
Jedna koruna investovaná do VaV se tedy vrátí 24x.
Jsou ovšem vhodná určitá zpřesnění výpočtu. Započítáme i náklady na implementaci výsledků výzkumu a vývoje, jako je např. pořízení nových výrobních strojů. V článku Matta Clancyho je využita hodnota 4 %, tak jí také použijeme, dohromady s 1,77% výdaji na VaV máme tedy 5,77%.
Dále je také nutno počítat, že se růst HDP v důsledku investic do výzkumu a inovací plně ekonomicky neprojeví ihned. Růst HDP tedy očistíme
o očekávaný běžný výnos investic (úrokovou míru). Náš výpočet počítá s 24 % základním výzkumem (20 let), 33 % na aplikovaným (10 let) a 43 % na experimentálním vývojem (5 let). Jde o odhad, který vychází z analýzy RVVI z října 2009. To vychází na diskont 0,58.
Nyní můžeme tyto úpravy promítnout do našeho výpočtu:
Takže každá koruna investovaná do VaV nebo jeho implementace se vrátí 4,3x.
Založeno na myšlenkovém experimentu Jones a Summerse (2021) a článku Matta Clancyho (2021).