Výzkumy dlouhodobě poukazují na různé bariéry, jimž ženy ve výzkumu čelí (předsudky, bariéry spojené s rodičovstvím, vyšší míra pracovní nejistoty apod.) a které vedou k jejich častějšímu odchodu z vědy. Odchod žen znamená pro český výzkumný ekosystém ztrátu vysoce vzdělaných lidí, jejich expertiz, kreativity, perspektiv a životních zkušeností. Podstatná část vzdělané populace tak ztrácí možnost podílet se na poznávání a utváření světa skrze výzkum a inovace, ve kterém má společnost jako celek žít. Tento fakt se může negativně odrazit nejen v promarněné šanci na zvýšení kvality života společnosti, ale i v nevyužití všech disponibilních zdrojů znalostní ekonomiky.
Česká republika dlouhodobě patří mezi země EU s nejnižším zastoupením žen ve výzkumu, a jejich podíl dlouhodobě stagnuje. V roce 2018 byl dokonce podíl žen v rámci EU zcela nejnižší (Eurostat 2020).